30PS Vliv obezity na obsah tuku v játrech a hladinu VLDL po 60hodinovém hladovění


30PS Vliv obezity na obsah tuku v játrech a hladinu VLDL po 60hodinovém hladovění

Úvod. Nealkoholové jaterní tukové onemocnění (NAFLD) postihuje v současné době více než 25 % dospělé populace a zřejmě úzce souvisí s pandemií obezity a diabetu. Ačkoli mechanizmy vedoucí k akumulaci tuku v játrech jsou poměrně intenzivně studovány, dosud chybějí studie zabývající se efekty krátkodobé nutriční nebo jiné intervence na změny obsahu tuku v játrech, které lze hodnotit metodami magnetické rezonance. Je např. známo, že krátkodobé hladovění vede k akumulaci tuku v játrech u zdravých osob, není však známo jak na hladovění odpovídá jaterní tuk u obézních. Jaterní tuk je do cirkulace transportován lipoproteiny velmi nízké hustoty (VLDL) a není známo, jak hladovění ovlivní koncentraci VLDL u štíhlých/neobézních a obézních osob. Cíl. Charakterizovat odpověď obsahu tuku v játrech a koncentrace VLDL na krátkodobé hladovění u štíhlých/neobézních a obézních žen. Studovaný soubor a metodika: V rámci studie bylo vyšetřeno celkem 22 premenopauzálních žen – 11 neobézních (NOB): věk 36,6 ± 7,5 roku, BMI 21,4 ± 1,6 kg/m2, a 11 obézních žen (OB): věk 34,5 ± 7,9 roku, BMI 34,5 ± 4,8 kg/m2, u kterých byl stanoven obsah tuku v játrech (HFC) magnetickou rezonanční spektroskopií (1H-MRS) na začátku studie a po 60hodinovém hladovění. Současně byly z plazmy izolovány VLDL ultracentrifugací a stanovena jejich koncentrace. Výsledky: OB-ženy měly zvýšenou koncentraci TG (1,5 ± 0,6 vs 0,8 ± 0,3 mmol/l, p < 0,001) a zvýšený obsah tuku v játrech (7,9 ± 9,1 vs 0,9 ± 0,4 %, p < 0,001). U 5 OB-žen byla zjištěna steatóza (HFC > 5,5 %). Skupiny se nelišily v koncentraci cholesterolu (4,2 ± 0,6 vs 4,0 ± 1,0 mmol/l). U NOB-žen indukovalo 60hodinové hladovění vzestup HFC z 0,9 ± 0,4 na 1,8 ± 0,8 % (p = 0,001) a nárůst koncentrace VLDL-TG z 0,29 ± 0,14 na 0,52 ± 0,26 mmol/l (p = 0,005) a koncentrace VLDL-C z 0,10 ± 0,08 na 0,19 ± 0,11 mmol/l (p = 0,018). U OB-žen nebyl žádných z těchto parametrů krátkodobým hladověním ovlivněn (HFC: 7,9 ± 9,1 vs 7,9 ± 9,3 %, VLDL-TG: 0,83 ± 0,42 vs 0,90 ± 0,47 mmol/l, VLDL-C: 0,26 ± 0,12 vs 0,26 ± 0,13 mmol/l). Závěr. U OB-žen byla zjištěna zvýšená produkce VLDL, která v souladu s dřívějšími pozorováními koreluje s obsahem tuku v játrech. Rozdíly v odpovědi jaterního tuku a koncentrace VLDL mezi neobézními a obézními ženami by mohly souviset např. se zvýšenou inzulinovou rezistencí u OB-žen a jsou předmětem dalšího studia.


Authors: Šedivý P 1;  Kovář J 1;  Dusilová T 1;  Krauzová E 2;  Šiklová M 2,3;  Dezortová M 1
Authors‘ workplace: Centrum experimentální medicíny IKEM, Praha 1;  Ústav patofyziologie 3. LF UK, Praha 2;  Centrum preventivní kardiologie, III. interní klinika – endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze 3
Published in: AtheroRev 2021; 6(Supplementum 2): 22
Category:

Overview

Úvod. Nealkoholové jaterní tukové onemocnění (NAFLD) postihuje v současné době více než 25 % dospělé populace a zřejmě úzce souvisí s pandemií obezity a diabetu. Ačkoli mechanizmy vedoucí k akumulaci tuku v játrech jsou poměrně intenzivně studovány, dosud chybějí studie zabývající se efekty krátkodobé nutriční nebo jiné intervence na změny obsahu tuku v játrech, které lze hodnotit metodami magnetické rezonance. Je např. známo, že krátkodobé hladovění vede k akumulaci tuku v játrech u zdravých osob, není však známo jak na hladovění odpovídá jaterní tuk u obézních. Jaterní tuk je do cirkulace transportován lipoproteiny velmi nízké hustoty (VLDL) a není známo, jak hladovění ovlivní koncentraci VLDL u štíhlých/neobézních a obézních osob. Cíl. Charakterizovat odpověď obsahu tuku v játrech a koncentrace VLDL na krátkodobé hladovění u štíhlých/neobézních a obézních žen. Studovaný soubor a metodika: V rámci studie bylo vyšetřeno celkem 22 premenopauzálních žen – 11 neobézních (NOB): věk 36,6 ± 7,5 roku, BMI 21,4 ± 1,6 kg/m2, a 11 obézních žen (OB): věk 34,5 ± 7,9 roku, BMI 34,5 ± 4,8 kg/m2, u kterých byl stanoven obsah tuku v játrech (HFC) magnetickou rezonanční spektroskopií (1H-MRS) na začátku studie a po 60hodinovém hladovění. Současně byly z plazmy izolovány VLDL ultracentrifugací a stanovena jejich koncentrace. Výsledky: OB-ženy měly zvýšenou koncentraci TG (1,5 ± 0,6 vs 0,8 ± 0,3 mmol/l, p < 0,001) a zvýšený obsah tuku v játrech (7,9 ± 9,1 vs 0,9 ± 0,4 %, p < 0,001). U 5 OB-žen byla zjištěna steatóza (HFC > 5,5 %). Skupiny se nelišily v koncentraci cholesterolu (4,2 ± 0,6 vs 4,0 ± 1,0 mmol/l). U NOB-žen indukovalo 60hodinové hladovění vzestup HFC z 0,9 ± 0,4 na 1,8 ± 0,8 % (p = 0,001) a nárůst koncentrace VLDL-TG z 0,29 ± 0,14 na 0,52 ± 0,26 mmol/l (p = 0,005) a koncentrace VLDL-C z 0,10 ± 0,08 na 0,19 ± 0,11 mmol/l (p = 0,018). U OB-žen nebyl žádných z těchto parametrů krátkodobým hladověním ovlivněn (HFC: 7,9 ± 9,1 vs 7,9 ± 9,3 %, VLDL-TG: 0,83 ± 0,42 vs 0,90 ± 0,47 mmol/l, VLDL-C: 0,26 ± 0,12 vs 0,26 ± 0,13 mmol/l). Závěr. U OB-žen byla zjištěna zvýšená produkce VLDL, která v souladu s dřívějšími pozorováními koreluje s obsahem tuku v játrech. Rozdíly v odpovědi jaterního tuku a koncentrace VLDL mezi neobézními a obézními ženami by mohly souviset např. se zvýšenou inzulinovou rezistencí u OB-žen a jsou předmětem dalšího studia.


Labels
Angiology Diabetology Internal medicine Cardiology General practitioner for adults

Article was published in

Athero Review

Issue Supplementum 2

2021 Issue Supplementum 2

Most read in this issue
Login
Forgotten password

Don‘t have an account?  Create new account

Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account